Narodil jsem se jako originál a zemřel jako kopie

12. 02. 2011 11:19:02
Je pravdou, že nutkání člověka imitovat co je před ním, je jednou z nejsilnější částí přírody

Kolika z nás by tenhle nápis slušel na náhrobním kameni! I když vědci tvrdí, že sdílíme 80% genů s myší, přece jen jsme na začátku našeho života nepopsaný list papíru. Nejen proto, že máme unikátní DNA nebo otisky prstů.

Jak se to stane, jsme nevinnými oběťmi nebo si za to můžeme sami? Na likvidaci naší originality pracuje kdekdo. Ve škole vítězí ti, co nejdokonaleji memorují předkládané texty. Jen ne žádnou novou provokativní myšlenku ohrožující pedagogy! Jako teenageři se snažíme dokonale splynout s partou, do které patříme. Oblečení, účesy, chování, vše na protest proti konformitě, kterou tím paradoxně pomáháme vytvářet. Kdo je jiný, má problém. Církve nás dusí dogmaty a vzory chování. Hřešíme a stydíme se za to. Móda a hlavně peníze stojící za ní nám diktují, kdo je a kdo není in. Kdo nemá mobil, iPod nebo email neexistuje. Kdo nemá Blackberry, není manažer. Historie nás přesvědčuje, že vystoupit z řady je trestné. Stydíme se vyslovit svoje názory, abychom nebyli za blbce. Konzumní společnost do nás valí výrobky, které nepotřebujeme a které se odlišují jen obalem nebo tím, která celebrita je propaguje. Slídíme klíčovou dírkou bulvárů a žijeme cizí životy. Sedíme u bedny a koukáme na sté pokračování hloupého seriálu a chroupáme zaručeně české brambůrky nebo zdravé sušenky. Nadáváme na politiky, které jsme zvolili buď přímo nebo dostali svoji prebendu, protože jsme nešli k volbám. Trpíme anorexií nebo bulimií, když kopírujeme ideály z fotek nebo filmů. Měníme se ve workholiky, i když neznáme nikoho, kdo by na smrtelné posteli litoval, že víc nepracoval. Splynutí s davem je ideální stejně jako nechat se ovlivňovat táborovými řečníky. Přestože jsme stejní, spojuje nás závist k těm, kteří se podle obecných kriterií odlišují. Hlásíme zásady: „Chraň si svoji kůži, buď neviditelný!“

Dá se nějak vzdorovat nebo se budeme alibisticky ospravedlňovat prostředím? Co se snažit víc ŽÍT než MÍT! Dokážeme ještě jako v Andersenově pohádce volat: „Císař je nahý?“ Pochybovat se dá nejen o dogmatech ale i o axiomech. Sympatičtější jsou určitě „vynálezci perpetua mobile“ než ti nerozeznatelní, kteří se snaží splynout s davem. Ani jedno ani druhé se nepodaří, ale ti první jsou alespoň nepřehlédnutelnou individualitou, ti druzí jen šedivou masou. Motivace musí být vnitřní, individuality dělají chyby, za které jdou na pranýř, vizionáři jsou upalováni a ocenění přichází většinou až po smrti.

Přibudou ti, kteří zpívají: „Krásné není stejné“? Nebo se úvodní motto na náhrobcích bude lišit jen velikostí a provedením ve zlatě?

Autor: Ivan Pilný | sobota 12.2.2011 11:19 | karma článku: 20.91 | přečteno: 1982x

Další články blogera

Ivan Pilný

Den poté.

Jsou chvíle, kdy by politika a politikaření měly ustoupit stranou, i když volby jako obvykle jsou přede dveřmi.

22.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1224 | Diskuse

Ivan Pilný

Zakázat mobily nebo zkusit digitální dietu?

Nedávné rozhodnutí francouzského parlamentu zakázalo ve školách žákům během vyučování užívat mobily a tablety. A co my, kteří nechodíme do školy?

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 414 |

Ivan Pilný

Teď, když slunce jasně svítí..

Staré lidové moudro pokračuje „hleď svůj deštník opraviti“. Měl by je respektovat i státní rozpočet?

19.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 17.88 | Přečteno: 474 | Diskuse

Ivan Pilný

Stalo se módou sezóny..

Blog s podobným tématem jsem napsal před více než pěti lety a pokračoval textem písničky pana Suchého do “nepravostí rázně tepat“.

16.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 641 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Žiju, zatím jo!

Dieta je fakt věc smrtelná. Kdybych ji nedržela, tak si dojdu na plněné knedlíky s bílým zelím, protože jsem na ně měla velkou chuť. Ale to já ne, to já tedy hubnu, tak ji dodržím. Vůbec se nechovám jako Řekyně, která se má ráda.

21.2.2019 v 6:25 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jana Slaninová

Něžnosti hřbitovní (blog lehce morbidní)

"Ta holka vedle, je fakt pěkná kost. Taková fajn zelenkavá plíseň na holeních. Když se na mě podívá, z každýho přepůvabnýho očního důlku, jí koukají červíci. A ten úsměv, když se jí mezi zuby usadí troška hlíny."

20.2.2019 v 20:26 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Moje facebooková nezávislost

Jedna kolegyně zde psala o FB závislosti jednoho kolegy. Nevím, zda je to pravda či fikce a na FB si to neověřím. FB mne nezaujal, spíš jen občas inspiroval ke psaní.

20.2.2019 v 18:28 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 167 | Diskuse

David Dvořák

Paní ministryně mobilních operátorů ... na slovíčko.

Mezi prostým lidem můžete občas zaslechnout, že kdo chce – ten najde způsob a kdo nechce, ten najde výmluvu. Pokud byť jen na okamžik připustíte, že máte zastupovat onen prostý lid, měl bych pro vás inspiraci ...

20.2.2019 v 16:54 | Karma článku: 34.97 | Přečteno: 788 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Byl jsem sociální případ, ale naštěstí jsem o tom nevěděl

Začínala sedmdesátá léta. Já měl krátce po vojně a v mém bezuzdném řádění najednou přišel zlom. Jak to říci? Vypůjčím si známý verš - „Byla krásná jak nebe, já viděl sám sebe, jak sedám si blíž.“

20.2.2019 v 15:39 | Karma článku: 35.62 | Přečteno: 1009 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5241

Hezký den, čím jsem byl, vším jsem byl rád, chudým dítětem, štastným otcem a dědou, šéfem Microsoftu, investorem v televizním Dni D, poslancem, ministrem financí. Teď se vracím do politiky, kandiduji do senátu na Praze 12 a s vámi snad nebudu sám

www.ivanpilny.cz

 

 

Najdete na iDNES.cz