Zdá se, že přímá volba prezidenta se po létech slibů, lavírování a taktizování přiblížila.
Objevují se první kandidáti politických stran, internet se hemží anketami a dokonce i pseudoprezidentskými novoročními projevy.
Občané sem tam hlasují, převážně nevážně, alespoň zatím. Já jsem dosud nikomu svůj hlas nedal. Ankety a diskuse mne spíše přivedly k přemýšlení jakého prezidenta bych si já nebo spíše my mohli přát.
Určitě by to měla být vzdělaná osobnost s nepopiratelnými zkušenostmi a úspěchy. Osobnost má mít i jisté charisma tak, abychom jí byli přitahováni a svět ji obdivoval a nám záviděl. Nemusel by to být narcis, spíše člověk, který umí naslouchat alternativním názorům, ale v případě přesvědčení hájí ten svůj. Kompromisy jsou nezbytným nástrojem politiky, ale neměl by to být Mr. Kompromis. Měl by si vytvořit a řídit svůj tým, který jej bude podporovat a bude obecně uznáván. To se, mimochodem, našim předchozím presidentům ne vždy dařilo. Exhibicionisté, exoti a yesmeni obraz lídra příliš nepodporují. Měl by se řídit čínským příslovím a umět odlišit velké věci a témata od malých a malé řešit ruky mávnutím. Odstup od mediálních bouří ve sklenicích vody by také byl na místě. Měl by výrazně odlišovat já od my a vědět, kdy mluví za sebe a kdy zastupuje a reprezentuje stát. To platí jak o zásluhách tak i malérech. Své pětileté funkční období by neměl už v polovině změnit na kampaň za znovuzvolení. Jeho řeč by měla být srozumitelná většině občanů a měl by se stále učit.
To je laťka nasazená zatraceně vysoko. Přivedla mne k úvaze, že oba naši noví prezidenti, byť asi nedosahovali a nedosahují úrovně „tatíčka Masaryka“, nebyli a nejsou zas tak špatní. Nemluvím o procesu volby. Ta byla katastrofální, obludná, ale vystihovala spíše zoufalou úroveň našich volených zástupců než prezidentských kandidátů. Pochybuji, že samotný akt přímé volby může být horší. Tahle laťka ležící na dně se už dá těžko podlézt. Na druhé straně nelze přehlédnout, že kandidáti podporovaní politickými stranami budou na startovní čáře v podstatně výhodnější pozici než ti „z lidu“. Není to jen o penězích na podporu ale především o přístupu do médií. Bohužel média ve většině, zejména ta „veřejnoprávní“, pracují na objednávku nebo pod tlakem a jejich nezávislosti už nevěří ani ten největší naivka.
Pokud bych měl tipovat výsledek volby a byl spíše optimistou, tak náš příští prezident bude někdo slušný, někdo kdo nikomu nevadí. Jestli je to kvalifikace dostatečná, musím ponechat hlasu voličů. Mimochodem, prezident žena nemusí být špatný nápad.
