Lympic Ondon 2111

6. 08. 2012 8:24:13
Po čtyřech letech probíhá v létě znovu pravidelné olympijské divadlo. Uchvacuje většinu populace po celém světě účastnící se jej aktivně nebo pasivně, přímo nebo jako diváci v televizi a na internetu.

Vtahuje do hry i mne, tenhle blog píši v den, kdy Česko získalo dvě medaile, jednu dokonce zlatou. Odolal jsem pokušení napsat, že medaile jsme získali my, dokonce mám jisté pochybnosti o tom, zda jsou české, byť Česku jistě budou připsány a my Češi je budeme oslavovat doma, v ulicích a hospodách.

Model, duch, atmosféra, principy olympijských her se od jejich novodobého počátku změnily a mění. Nejsem si jen úplně jist, zda správným směrem. Už Atlanta 1996 ukázala, jak se dá na olympijských hrách vydělat. Ne počtem diváků, ti tvoří kulisu a nepřinášejí ani přes astronomické ceny a nákupy dalších služeb do ekonomiky olympiád dost peněz. Ty přináší prodej televizních a licenčních práv televizím, firmám a sponzorům. Nic proti tomu, můžeme vidět sportovní zápolení v přímém přenosu po celém světě a daňoví poplatníci, zejména ti, kterým je sport ukradený, nemusí velkolepé divadlo tolik dotovat.

Bohužel Londýn ukazuje na konkrétních případech, že dojít se dá až ad absurdum. Ochrana licenčních práv prodaných za fantastické ceny nutí majitelé restaurací Olympic měnit jejich název třeba na Lympic. Nesmí se používat spojení London s jakýmkoli symbolem olympiády třeba letopočtem. Kruhy nemohou být ani hranaté ani vyrobené z pečiva nebo salámů. Vše důsledně sleduje a odstraňuje licenční policie.

Jak je to se závodníky samotnými? Velká mediální estráda proběhla kolem údajného výroku ?českého? cyklisty Romana Kreuzigera, který se nehnal do úniku za svým stájovým kolegou z Astany Vinokurovem. Asi to tak má být, Astana přece platila všechny náklady spojené s olympiádou. Jiní sportovci vydělávají obrovské částky na reklamě, za koho vlastně závodí? Nejen ve fotbale platí, kdo má peníze, koupí si kohokoli a vytvoří mu zcela bezkonkurenční podmínky. Medaile opravdu něco stojí a někdo to musí zaplatit. Někdy i poškozením zdraví v odhalených nebo neodhalených dopingových aférách.

Nechci se dotknout sportovců a nejen našich, pro které národní symboly a možnost vidět vlajku své země (neříkám vlasti, podívejte se na množství „sportovních“ emigrantů) je vrcholnou ctí a vyústěním jejich fenomenální dřiny a úsilí. Platí to samozřejmě víc o sportech, kde peníze hrají menší roli – vodáci, pozemní hokejisté, další „malé“ sporty. Tam také vidíte na jedné straně rivalitu a soupeření, na straně druhé nefalšované kamarádství po závodě.

Berme tedy sportovní zápolení jako divadlo, i na něm existují ovace vestoje. Fanděme našim a radujme se z jejich úspěchů. Odpusťme neúspěchy (i my Češi!) ale buďme realisty. Náklady rostou a totální komercializace sportu a podobných show je nezastavitelná. Koukáme se na velké pozlacené divadlo, na nic víc. Existují v něm hrdinové, vítězi i poražení, oběti i padouši. Prožívejme jej se všemi emocemi a pak se vyspěme a vraťme do svého života. Žádná národní ani naše osobní tragédie nehrozí, radost pomine!

Autor: Ivan Pilný | pondělí 6.8.2012 8:24 | karma článku: 32.73 | přečteno: 5216x

Další články blogera

Ivan Pilný

Den poté.

Jsou chvíle, kdy by politika a politikaření měly ustoupit stranou, i když volby jako obvykle jsou přede dveřmi.

22.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1224 | Diskuse

Ivan Pilný

Zakázat mobily nebo zkusit digitální dietu?

Nedávné rozhodnutí francouzského parlamentu zakázalo ve školách žákům během vyučování užívat mobily a tablety. A co my, kteří nechodíme do školy?

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 414 |

Ivan Pilný

Teď, když slunce jasně svítí..

Staré lidové moudro pokračuje „hleď svůj deštník opraviti“. Měl by je respektovat i státní rozpočet?

19.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 17.88 | Přečteno: 474 | Diskuse

Ivan Pilný

Stalo se módou sezóny..

Blog s podobným tématem jsem napsal před více než pěti lety a pokračoval textem písničky pana Suchého do “nepravostí rázně tepat“.

16.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 641 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Žiju, zatím jo!

Dieta je fakt věc smrtelná. Kdybych ji nedržela, tak si dojdu na plněné knedlíky s bílým zelím, protože jsem na ně měla velkou chuť. Ale to já ne, to já tedy hubnu, tak ji dodržím. Vůbec se nechovám jako Řekyně, která se má ráda.

21.2.2019 v 6:25 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jana Slaninová

Něžnosti hřbitovní (blog lehce morbidní)

"Ta holka vedle, je fakt pěkná kost. Taková fajn zelenkavá plíseň na holeních. Když se na mě podívá, z každýho přepůvabnýho očního důlku, jí koukají červíci. A ten úsměv, když se jí mezi zuby usadí troška hlíny."

20.2.2019 v 20:26 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Moje facebooková nezávislost

Jedna kolegyně zde psala o FB závislosti jednoho kolegy. Nevím, zda je to pravda či fikce a na FB si to neověřím. FB mne nezaujal, spíš jen občas inspiroval ke psaní.

20.2.2019 v 18:28 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 167 | Diskuse

David Dvořák

Paní ministryně mobilních operátorů ... na slovíčko.

Mezi prostým lidem můžete občas zaslechnout, že kdo chce – ten najde způsob a kdo nechce, ten najde výmluvu. Pokud byť jen na okamžik připustíte, že máte zastupovat onen prostý lid, měl bych pro vás inspiraci ...

20.2.2019 v 16:54 | Karma článku: 34.97 | Přečteno: 788 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Byl jsem sociální případ, ale naštěstí jsem o tom nevěděl

Začínala sedmdesátá léta. Já měl krátce po vojně a v mém bezuzdném řádění najednou přišel zlom. Jak to říci? Vypůjčím si známý verš - „Byla krásná jak nebe, já viděl sám sebe, jak sedám si blíž.“

20.2.2019 v 15:39 | Karma článku: 35.62 | Přečteno: 1009 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5241

Hezký den, čím jsem byl, vším jsem byl rád, chudým dítětem, štastným otcem a dědou, šéfem Microsoftu, investorem v televizním Dni D, poslancem, ministrem financí. Teď se vracím do politiky, kandiduji do senátu na Praze 12 a s vámi snad nebudu sám

www.ivanpilny.cz

 

 

Najdete na iDNES.cz