Traviči studní.

12. 06. 2013 8:15:52
To zase bylo ráno! Snad jsem raději měl snídat, dívat se do oblak a na kytičky, ne si otevřít počítač. Koruna oslabuje......

už třetí rok jsme v recesi, únosce věznil deset let nějaké dívky, bláznivý střelec zabil pět lidí a atentátníci se šrouby v papiňácích dalších dvacet. K tomu všemu mne upomínají o prezentaci, kterou jsem měl dodat předevčírem a mé dceři ukradli kolo ze zamčeného domu.

Chvíli jsem přemýšlel, že se připojím k serveru s úžasným názvem : „Tisíc věcí, které mne nas...“ Ne, ne, nepodlehnu, zůstanu v řadách těch, kteří vidí láhev zpola plnou, ne poloprázdnou. Zamyslel jsem se nad tím, jak se v Česku šíří zprávy rychlostí téměř popírající Einsteina, některé jsou rychlejší než světlo. Možná proto, že je v polotmě šíří zvláštní kategorie lidí, pro které jsem vymyslel název traviči studní. To jsou lidé, kteří se radují z toho, že sousedovi chcípla koza a hned tuto, pro ně tak radostnou zprávu, šíří dál. Díky internetu a sociálním sítím stoupá počet šiřitelů geometrickou řadou. Dříve se takovéto zprávy šířily šeptandou. Nebylo to zrovna pomalé, ale kam se to hrabe na dnešní možnosti! Kruhy příznivců, kteří zprávu upravují ke konečné katastrofické podobě se rozšiřují. Na konci řetězu se výsledná zpráva už sice nepodobá té původní, z kozy se stalo stádo, soused se i s rodinou oběsil a jeho prázdný dům někdo vykradl. Kam se hrabe naše dětská hra na „tichou poštu.“ Tahle navíc tichá určitě není, řve na nás ze všech stran a stránek.

Šiřitele těchto zpráv charakterizuje ještě něco dalšího. Internet sebou přinesl nicky. Já pisatel, už přece nejsem anonymní, mám rádoby vtipné jméno! Je to znát v diskusích nad blogy nebo v sociálních sítích. Rychlostí blesku přibývá vulgarit hodných páté cenové skupiny a spíše dříve než později nicky začnou válčit mezi sebou. Původní zpráva zaniká, jed se šíří a otravuje čím dál víc.

Odkud se vlastně traviči studní berou? Jedny charakterizuje diagnóza, tak častá v českých zemích – závist. Jiní neumí hrát na housle a snaží se najít někoho, kdo za to může, aby mu dali přes ústa. Další ukazují prstem na toho, kdo to zavinil. Technologický pokrok, jak jsem již podotkl, se stává ideálním nástrojem pro otrávení velké části populace.

Nakonec jsem se nasnídal a hledal na internetu server „Milión věcí, pro které jsem šťastný“. Věřili byste, že takový dosud neexistuje? Zkusím hledat v jiných jazykových verzích, prý jsou šťastní v Bhutánu, nevím. Zatím si budu ty hezké věci navlékat na šňůrku jako barevné korálky. Ke štěstí možná není potřeba být napojen na vysokorychlostní síť, šťastným snad dokážeme udělat sebe a své blízké i bez technologie. Zkracovat vzdálenosti mezi lidmi je určitě nadále možné bez pavučinové sítě.

Autor: Ivan Pilný | středa 12.6.2013 8:15 | karma článku: 39.52 | přečteno: 5833x

Další články blogera

Ivan Pilný

Den poté.

Jsou chvíle, kdy by politika a politikaření měly ustoupit stranou, i když volby jako obvykle jsou přede dveřmi.

22.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1224 | Diskuse

Ivan Pilný

Zakázat mobily nebo zkusit digitální dietu?

Nedávné rozhodnutí francouzského parlamentu zakázalo ve školách žákům během vyučování užívat mobily a tablety. A co my, kteří nechodíme do školy?

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 414 |

Ivan Pilný

Teď, když slunce jasně svítí..

Staré lidové moudro pokračuje „hleď svůj deštník opraviti“. Měl by je respektovat i státní rozpočet?

19.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 17.88 | Přečteno: 474 | Diskuse

Ivan Pilný

Stalo se módou sezóny..

Blog s podobným tématem jsem napsal před více než pěti lety a pokračoval textem písničky pana Suchého do “nepravostí rázně tepat“.

16.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 641 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Žiju, zatím jo!

Dieta je fakt věc smrtelná. Kdybych ji nedržela, tak si dojdu na plněné knedlíky s bílým zelím, protože jsem na ně měla velkou chuť. Ale to já ne, to já tedy hubnu, tak ji dodržím. Vůbec se nechovám jako Řekyně, která se má ráda.

21.2.2019 v 6:25 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 110 | Diskuse

Jana Slaninová

Něžnosti hřbitovní (blog lehce morbidní)

"Ta holka vedle, je fakt pěkná kost. Taková fajn zelenkavá plíseň na holeních. Když se na mě podívá, z každýho přepůvabnýho očního důlku, jí koukají červíci. A ten úsměv, když se jí mezi zuby usadí troška hlíny."

20.2.2019 v 20:26 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 282 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Moje facebooková nezávislost

Jedna kolegyně zde psala o FB závislosti jednoho kolegy. Nevím, zda je to pravda či fikce a na FB si to neověřím. FB mne nezaujal, spíš jen občas inspiroval ke psaní.

20.2.2019 v 18:28 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 168 | Diskuse

David Dvořák

Paní ministryně mobilních operátorů ... na slovíčko.

Mezi prostým lidem můžete občas zaslechnout, že kdo chce – ten najde způsob a kdo nechce, ten najde výmluvu. Pokud byť jen na okamžik připustíte, že máte zastupovat onen prostý lid, měl bych pro vás inspiraci ...

20.2.2019 v 16:54 | Karma článku: 35.16 | Přečteno: 796 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Byl jsem sociální případ, ale naštěstí jsem o tom nevěděl

Začínala sedmdesátá léta. Já měl krátce po vojně a v mém bezuzdném řádění najednou přišel zlom. Jak to říci? Vypůjčím si známý verš - „Byla krásná jak nebe, já viděl sám sebe, jak sedám si blíž.“

20.2.2019 v 15:39 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 1012 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5241

Hezký den, čím jsem byl, vším jsem byl rád, chudým dítětem, štastným otcem a dědou, šéfem Microsoftu, investorem v televizním Dni D, poslancem, ministrem financí. Teď se vracím do politiky, kandiduji do senátu na Praze 12 a s vámi snad nebudu sám

www.ivanpilny.cz

 

 

Najdete na iDNES.cz