Stávkujeme proti číslům

Domnívám se, že brzy stávky podobné té čtvrteční zmizí spolu se svými odborářskými protagonisty v propadlišti dějin. Důvodem nebude to, že odboráři konečně pochopí, že volební stávky mají jediný cíl - dostat odborářské předáky na hlavách svých oveček do parlamentních lavic ať v Bruselu nebo v Praze. Ani to, že výdaje na takovouto „volební“ kampaň mnohonásobně převýší už tak kritizované stamilionové kampaně volebních stran. Nepodaří se ani rovnou vyhradit část parlamentních lavic odborářským předákům, i když by to přišlo levněji, než když si o ně říkají v čele průvodů táhnoucích paralyzovanými městy. Nevymůže si to zřejmě ani drtivá většina neorganizovaných nekřičících, kterým je bráněno v poctivé práci.

Rozhodnou čísla. Věková skupina současných obtížně zaměstnatelných lidí od 55 dál se masivně rozšíří. To nepřinese jen sociální problém, ale prostě je budeme muset zaměstnat. Ti mladší nebudou stačit udržet ekonomiku v chodu. Diskuse o věku odchodu do důchodu jsou absurdní. Budeme-li pokračovat v současné politice budou mít příští senioři bez ohledu na věk na vybranou mezi dvěma druhy žebračenek – mizerným důchodem a mizernou podporou v nezaměstnanosti. Přitom existuje řada profesí, kde by se mohli a chtěli uplatnit. Ano, tak často citovaný sedmdesátník nebude moci řídit autobus. Na Novém Zélandě takovíto senioři sekají na traktorech trávu v parcích. Senioři místo mladých policistů hlídají přechody pro děti u škol. Existuje řada profesí, které mohou bez problémů vykonávat a chtějí vykonávat starší lidé. Dokonce, jak jsem podotkl, budou muset. Stačí udělat seriózní analýzu takovýchto příležitostí a věnovat zlomek peněz vynakládaných na žebračenky na přípravu a rekvalifikaci. Senioři nechtějí žít za plotem s žebračenkou ale chtějí být užiteční a udržet si kvalitu života. Neočekávám od odborářských bossů, že tohle pochopí. Překvapivé je, že to ignoruje vláda a její experti ve svých „reformách“.

Další citlivé místo – reforma zdravotnictví. Nestávkujeme proti zvyšování cen piva, cigaret, letenek, dovolených. Dáme spoustu peněz za nové auto nebo řadu zbytečností, které nám donedávna nechyběly. Proč se bouříme zaplatit víc za řadu let života navíc, které dostáváme? Medicína navzdory otřesnému životnímu prostředí dokáže prodloužit život čím dál většímu množství lidí. To ovšem něco stojí. Proč na žebříčku našich hodnot nad životem a zdravím jsou auta, nové televize a dovolené? Ano, zdravotnictví je černá díra. Vyhazujeme peníze za zbytečné a předražené léky, přístroje na robotické operace za desítky milionů, které v malých nemocnicích stěží najdou odpovídající uplatnění. Zdravotnická zařízení jsou spravována neefektivně. Leckde je korupce. Tohle odstranit je však podmínka nutná nikoli postačující. Musíme si prostě připlatit. Bude pozdě si uvědomit, že před rakovinou, zeleným zákalem nebo alzheimerem neujedeme v sebelepším autě ani se neschováme na pláži u moře.

Bůh nebo příroda nás obdařil dvěma konci na jednom sedíme, druhým myslíme. Co kdybychom je místo stávek začali používat správně?