Opíjíme se čísly, kdy přijde kocovina?

Máme radost, jistě oprávněnou, nad nejnižší nezaměstnaností v Evropě a růstem ekonomiky. Jaké nás čeká ráno, až se probudíme?

Kdosi řekl o stupňování lži: „Lež, nehorázná lež, statistika“. Nechci zpochybňovat optimistická čísla nezaměstnanosti nebo růstu ekonomiky, byť se občas dost liší podle použité metodiky. Den nicméně střídá noc a přichází ráno s ním probuzení.

Pár faktů, ať se neprobudíme s kocovinou. Na pracovním trhu je více než dvě stě tisíc neobsazených míst. Nejsou to zdaleka jen technické profese, chybí prodavačky, kuchaři, pracovníci v logistice, pracovníci v zemědělství a ve službách. Stoupá spotřeba domácností, ta žene růst HDP, ale také stoupají nájmy a ceny bytů. Nahoru jdou ceny energie, vody a tepla. Opožďuje se budování infrastruktury nejen dopravní a energetické, ale také digitální, kde jsme na chvostu světa. 

S pozitivním vývojem ekonomiky roste přirozeně i tlak na mzdy, který se zákonitě projeví v cenách výrobků a služeb, možná i díky hrátkám s minimální mzdou v krachu malých podniků nebo růstem šedé ekonomiky. I dobrý výběr daní, který tvoří příjmy státního rozpočtu, má své hranice a narazí na strop. Ubydou a postupně zmizí evropské peníze, kde bylo zatím saldo v náš prospěch.

Asi nikdy nebylo tak dobře, ale raději trochu předčasný budíček než krušné ráno a strastiplné probuzení. Recept není jednoduchý a může i bolet, ale je to lepší než amputace. Rozhodně nemůžeme předepisovat zvyšování daní, tuhle cestu do pekel už má za sebou řada evropských socialistických států. Musíme přestat plýtvat pracovními silami obhospodařujícími zákony, které dělají více škody než užitku. Plýtvání se týká i energie, vody, tepla, aut, která využíváme v jednotkách procent. Stárne populace a logicky stoupají i díky pokroku medicíny náklady na zdravotnictví. Musíme přestat vzdělávat profese, které zaniknou nebo se dramaticky změní. Je třeba přejít z ekonomiky založené na zdrojích na ekonomiku talentu, tedy toho, co máme v hlavě.

Skepse, i díky tomu, že většina z nás se má dobře, žijeme déle, máme práci, není na místě. Zpolitizované diskuse, zda je láhev poloplná nebo poloprázdná také ne. Plnit ji místo vodou populismem možná vyhrává volby, kolikrát? Krátký blog tohle nevyřeší, ale pojďme se příště zamyslet nad konkrétními návrhy.