Bakaláři

"Bakaláři, soudě podle zkušenosti mé nejmladší dcery, nemají v bakalářské

práci mít vlastní názor, mají dokázat, co se naučili, tedy

odmemorovali. Důležité jsou jednotné desky, formát a druh písma."

Jejda, s tímto problémem jsem bojovala taky - v bakalářce v teoretické části (máme ještě k tomu i výzkumnou) jsem nemohla mít žádnou informaci, kterou jsem k problematice získala v průběhu praxe, ale kterou jsem nikde v odborné literatuře nenašla. Prostě postavené na hlavu... Ale třeba co vím, tak na archeologii většina studentů má zpracovávání nějakého materiálu, co se našlo při výzkumu... Takže kolikrát jsou zavalení keramikou ("šedým morem")...

Re: Bakaláři

Jistě to má být totiž ve Výsledcích a diskuzi... pokud je to tedy Vaše zjištění... Do rešeršní části práce to opravdu nepatří.

Jinak s tou keramikou je to ryzí pravda :D

Já snad ...

Já snad půjdu také na stará kolena studovat VŠ...

Re: Já snad ...

Tak to byste měl ale pečlivě vybírat! Protože je spousta škol, které se dají vystudovat "levou zadní", ale stále jsou i takové, kde to tak snadné není. A věřte mi, rozhýbat zrezivělé mozkové závity dvacet let po maturitě a znovu do nich cpát chemické vzorečky, integrály a regulační obvody, to dost bolí :-)

Obzvlášť když při tom ještě pracujete a zaměstnavatel není dobrodinec, který vám rád poskytne dostatek studijního volna...

???

A ja to vidim takhle: Kvalitu vysohych skol mohou po penezich nejvice ovlivnit studenti a zamestnavatele. A nejde o to, aby vysokoskolak umel to, co jeho predchudce umel pred 20 lety, ale aby umel to, co po nem dnes bude pozadovat jeho zamestnavatel.

A jeste jedna vec. X let skladate zkousky, predmety se prekryvaji a nakonec se stejne musite biflovat znova ''vsechno'' na statnice a ani ti nadanejsi vetsinou nemaji narok vedet opravdu vsechno. Na druhe strane necemu tak osobitemu a zasadnimu, jako je diplomova prace, se venuje casto jen par minut pri obhajobe a hura na suchou teorii z prvaku/druhaku, nemluve o kvalite a prinosu spousty temat diplomovyvh praci.

Re: ???

ucivo prvaku a druhaku uz se davno nezkousi, to bylo u bakalarky.

Základní problém

vidím v tom, že především studenti soukromých škol se domnívají, že když si studium platí, tak si vlastně příslušný "titul" kupují a měli by jej tudíž dostat. Proto si myslím, že právě vznik soukromých škol se podepsal na dnešní devastaci vzdělání.

Re: Základní problém

Toto je známej názor, kteřej je správnej a nepodařilo se ho eště vyvrátit.

Absoloventi

Možná by lidé, kteří tvrdí, že absoloventi ze škol nic neumí, mohli uvádět z jakých škol a CO KONKRÉTNĚ si myslí, že by absolovent této školy měl umět. Možná by to vedlo k velmi rychlé nápravě. Tím nechci říct, že absoloventi jsou nějaký zázrak a školství je super, ale konkrétní podněty by byly na místě... a řeči typu komunikativnost, flexibilita, kladný vztah k práci, proaktivní přístup,  nejsou dle mého názoru podněty, ale kydy do motivačního dopisu.

Re: Absoloventi

Neumí třeba správně udělat výkres obyčejného šroubu a matky k němu. Což před takovými třiceti lety musel umět na strojní průmyslovce nějaký patnáctiletý druhák, jinak by z té průmyslovky vypadl.

Neumí třeba zpracovat ani jednoduchý výrobek. Třeba obyčejnou židli s kovovou kostrou a dřevěným sedákem. Musel by umět tu židli nakreslit, potom správně rozepsat příslušné kovové trubky z správného materiálu , takového, který je někde skutečně v prodeji a není předražený navrhnout technologický postup dělení, ohýbání, svařování, povrchovky, montáže, totéž u dřevěných ohýbaných dílů ....

Musel by umět potom vzít tu hromadu papírů a prosadit to, co navrhl u mistra a parťáka dílny neboli přesvědčit chlapy se středním nebo jen základním vzděláním, co to dělají třeba 30 let,  že ten jeho návrh je správný a nejlepší neboli umět s nimi vyjednávat , tam ustoupit, tam se prosadit....

Místo toho takový vysokoškolák žvaní třeba o strukturovaných materiálech, jako je kevlar a podobně a neudělá nic.

Nepřipadá mi vtipné se nadpisem strefovat do pana poslance

Šnajdra.

Re: Nepřipadá mi vtipné se nadpisem strefovat do pana poslance

to jste ale liška,

,,Dvacet procent dětí z devátých tříd není schopno porozumět textu na letáku k léku,,,to nerozumí nikdo, protože nakonec všeho je vždy - informujte nebo vyhledejte lékaře a to je min.bc spíše mgr, ale jistě Mudr a to se dozvíte věci, pokud ho tedy včas najdete...někde

Re: to jste ale liška,

Vy asi patříte mezi těch dvacet procent. Nebo je jich víc. Ale já znám celkem dost lidí, kteří jsou schopni porozumět textu na letáku k léku.

statistika

http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VS_2010.pdf

nejlépe se zaměstnaností jsou lidi z práv a VŠE :)

Re: statistika

to je tedy interpretace - porovnavat jednu fakultu s celou vyskokou skolou. Lepe nez VSE je v prumeru cela UK. Lepe nez pravnici je vice fakult UK. Napri. matfyz je na tom lepe, nez jakakoliv fakulta VSE. A to nemluve o farmacii.

Částečně nesouhlasím

S autorem si dovolím částečně nesouhlasit. Sice můžeme celou řadu údajů získat v řádu minut z internetu, ale náš mozek pro řešení problému potřebuje mít v sobě informace ... pokud neznám vzorec, postup, algoritmus, těžko mohu chtít po internetu odpovědi na otázku jak vyřešit složitý matematický výraz, když neznám ani základy substituce atd atd.

Z internetu sice některé údaje získat lze, ale některé nikoliv. Takovou shodu podnětu s přísudkem tam asi budete hledat velmi těžko a při psaní jakéhokoliv delšího textu se neustále obracet na internet s dotazem jaké i/y se tam píše, nelze. Prostě a jednoduše některé věci se naučit (zpaměti) MUSÍME.

Kromě nich by to ale chtělo víc rozšířit dovednosti řešení problémů a znalosti postupů řešení. I když se i toto učí, tak ne vždy v dostatečné vazbě na ostatní látku, aby si to člověk dokázal posléze odvodit sám.

Re: Částečně nesouhlasím

ty jsi presne ten pripad co nepochopil psany text

Něco je špatně

Školství je nemocné, je špatný systémV podstatě má autor pravdu. Až na jedno: státní maturity a snížení počtu škol nejsou zástupné problémy. Školství se po 20 letech inovací podařilo dokonale rozvrátit. Školy jsou placeny ne podle kvality, ale podle počtu žáků. A tak berou na maturitní obory i studenty, kteří by se před 20 lety měli problém dostat i na normální učňák. I s pětkami. Jaká potom musí být úroveň maturity, aby i žáci na pokraji retardace prošli, je jasné. A o studenty bojují i vysoké školy. Výsledkem je, že 95% 18tiletých má maturitu a z nich 65% odchází na vysoké školy. Takové procento lidí nemá intelektuální předpoklady k úspěšnému zvládnutí studia. Takže se opět snižují nároky. Kam to povede? Vždyť to všichni vidíme. V mezinárodních  testech jdeme prudce dolů a doklady o absolvování studia o nás nic nevypovídají. Ještě nejsme na dně...  

Školství je nemocné ze zbytnělosti.

Úplně by stačilo nějak přebrat vysoké školy tak, aby se jejich počet snížil tak na polovinu. Pak by se na vysokoškolstké studium ti méně kvalitní prostě nedostali. Bylo by o to víc středoškoláků, případně i lidí, co by šli ze základní školy na nějaké řemeslo.